Zlatá mince Kulturní památka zdymadlo na Labi pod Střekovem z cyklu KPTD
27.5.2009
Sedmou zlatou minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví vydala ČNB 20. května 2009. Na minci je zobrazeno zdymadlo na Labi pod Střekovem a autorem mince je MgA. Josef Oplištil. Náklad mince tvoří 10 500 mincí v proof kvalitě a 3 500 mincí v běžné kvalitě. Celkový náklad tedy zůstal stejný jako u předchozích dvou mincí.
Česká národní banka vydává dne 20. května 2009 do oběhu sedmou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví, jejímž tématem je funkcionalistické zdymadlo pod Střekovem. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Na lícní straně mince je Kaplanova turbína, která je součástí vodní elektrárny zdymadla, a nad ní je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází český lev, napravo je moravská orlice a nalevo je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při obvodu mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“ a název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny je umístěna při pravém okraji mince vedle moravské orlice. Na rubové straně mince je zobrazen celkový pohled na zdymadlo na Labi pod Střekovem. Pod ním je při obvodu mince ročník ražby „2009“ a opis „ZDYMADLO NA LABI“. Nad ztvárněním zdymadla je při obvodu mince opis „POD STŘEKOVEM“. Při levém okraje mince jsou před slovy „POD STŘEKOVEM“ umístěny iniciály autora výtvarného návrhu mince, MgA. Josefa Oplištila. Iniciály jsou tvořeny spojenými písmeny „OJ“. Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.
Zdroj: ČNB
Kulturní památka zdymadlo na Labi pod Střekovem
Zdymadlo je integrovaný stavební objekt, ve kterém je sloučen jez s dalšími vodohospodářskými zařízeními. S myšlenkou využít vodní sílu Labe přišel již v roce 1905 Emil Kolben s cílem zlepšit splavnění řeky Labe a využít vodní energii pro výrobu elektřiny. První světová válka však stavbu zpozdila a proto funkcionalistické dílo podle návrhu Františka Vahaly vzniklo až v letech 1924 – 1936. Od roku 1928 bylo zdymadlo nazýváno Masarykovo. V době svého vzniku bylo nejmodernějším a jedním z největších zdymadel v tehdejším Československu a dodnes je funkční.
Stavbu tvoří při pravém břehu řeky jez a na druhém břehu plavební komory a rybí přechod a elektrárna. Jez je dlouhý 111 metrů a rozdělený třemi pilíři do čtyř polí po 24 metrech. V každém poli je umístěno dvoudílné stavidlo zavěšené na Gallových řetězech a ovládané elektromotory v kryté manipulační lávce. Velká plavební komora má užitné rozměry 170 x 24 m. Malá plavební komora je dvoudílná o užitné délce 173,70 metrů a šířce 13 metrů. Vodní elektrárna je vybavená třemi Kaplanovými turbínami o celkovém výkonu 19,5 MW. Rybím přechodem komůrkového typu v minulosti migrovaly jen určité druhy středně velkých ryb, proto byl stavebně upraven, aby propustí mohly proplout i ryby větších rozměrů, například lososi.
Objekty byly zakládány na 38 kesonech (speciální typ potápěčského zvonu, obvykle dutý kvádr bez dna, který se používá ve stavebnictví pro práce vykonávané pod hladinou vody). Výška vzdouvací stavby od základu je 17 metrů, délka v koruně 230 metrů, délka zdrže je 19,6 metru a objem 18,8 miliónů m³. Zatopená plocha činí 433 hektarů, maximální provozní hladina je 141,8 metrů nad mořem a průtočná kapacita jezu činí 2250 a plavební komory 400 m³/s.
Prameny textu: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, Libri, 2002
Zdroj: ČNB
Sekce: Novinky | Tisk | Poslat článek známému
english